České pivovarství si v prvním měsíci roku 2026 upevňuje své mezinárodní pozice a vstupuje do historicky významného období. Kromě každodenních prodejních a výrobních aktivit probíhají v sektoru transformativní procesy, které budou dlouhodobě formovat jeho charakter. Hlavní témata tohoto období zahrnují oficiální uznání pivní kultury jako národního dědictví, pokračující prudký růst exportů, rozšiřování nealkoholických variant a oslavu tradičního řemesla prostřednictvím velkých veřejných akcí.

1. Historické uznání: Pivní kultura v národním dědictví

30. ledna 2025 se odehrála klíčová událost pro celý sektor: Ministerstvo kultury ČR za předsednictví ministra Martina Baxy (ODS) oficiálně zařadilo českou pivní kulturu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tímto krokem se Česká republika stala třetí evropskou zemí – po Německu a Belgii – která formálně uznává pivní kulturu jako součást národního kulturního dědictví.

Rozhodnutí vychází z nominace připravené Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s odborníky. Zápis na národní seznam není pouhým administrativním aktem, nýbrž důležitým předpokladem pro potenciální přihlášku na UNESCO Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Belgická pivní kultura získala tento prestižní status již v roce 2016 a čeští pivovarníci vyjadřují vůli následovat touto cestou.

Historik Libor Zajíc z Masarykovy univerzity, který se podílel na vypracování nominace, vysvětluje smysl rozhodnutí: „Fenomén českého piva přesahuje pouhý potravinářský produkt. Vychází z řemeslnických dovedností a tradičních technologií, regionálního zemědělství, umění čepování a specifických společenských vzorců, které jsou pro tuto zemi jedinečné."

Ekonomický dopad sektoru je značný: v České republice dnes působí přes 550 pivovarů různých velikostí, sektor zaměstnává zhruba 65 000 lidí a v roce 2023 odvedl do státního rozpočtu 29 miliard korun na daních.

2. Exportní boom pokračuje: Rekordní čísla v globálních trzích

Rok 2024 přinesl českému pivovarství exportní rekordy, které překonaly očekávání. Celkový vývoz českého piva dosáhl v roce 2024 hodnoty 5,9 milionů hektolitrů, což představuje historické maximum. Vzrůst byl meziročně o 15 procent (788 tisíc hektolitrů), což potvrzuje stabilní globální poptávku po českých pivech.

Hlavní exportní destinace

Země/region	Podíl / Poznámka
Slovensko	Dominantní trh, tradiční klíčový partner
Německo	Druhý největší importer českého piva
Polsko	Třetí největší trh
Maďarsko	Růst importů zhruba o 2,4 mil. litrů v roce 2024
Rusko	Obchod přes prostředníky (přímý vývoz zakázán)

Plzeňský Prazdroj, největší český exportér, v roce 2024 vyvezl 1,97 milionů hektolitrů piva do téměř 50 zemí světa, což představuje nárůst o 10 procent. Zajímavé je rozšíření na nové trhy: značky Prazdroje se objevily v Jižní Koreji, Vietnamu, na Filipínách, v Mongolsku, Singapuru a na Islandu. Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik zdůrazňuje, že růst táhne především vývoz do zemí EU, ale dlouhodobě roste popularita i v exotičtějších destinacích.

Z hlediska balení se struktura vyváženého piva jeví následovně: 43 procent v plechovkách, 33 procent v lahvích a zhruba čtvrtina čepovaného piva v sudech a tancích. Prazdroj dodává tankové pivo do přibližně 170 tankoven v zahraničí, včetně Rakouska, Maďarska, Švédska, Itálie a Anglie.

Ekonomické výsledky: tržby Prazdroje vzrostly o 6,7 procenta na 23 miliard korun, přičemž do státního rozpočtu odvedl nejvyšší částku v historii – 6,6 miliardy korun na daních.

3. Nealkoholické pivo: Od okrajového produktu k plnohodnotnému trendu

Jedním z nejzásadnějších posunů v českém pivovarství je masivní nárůst nealkoholických variant. V roce 2024 české pivovary vyrobily 1,613 milionů hektolitrů nealkoholického piva, což představuje nárůst o 13,7 procenta oproti roku 2023. Podíl nealka na celkovém objemu prodaného piva se vyšplhal na přibližně 10 procent z celkového výstavu.

Řadou průzkumů se potvrzuje, že tento trend není dočasný: podle průzkumu agentury IPSOS si nealkoholické pivo alespoň občas dopřeje 85 procent dospělých Čechů. Přitom dominují ochucené varianty – ty preferuje 62 procent spotřebitelů, zatímco klasické neochucené nealkoholické pivo si libuje jen 19 procent.

Ochucená nealkoholická piva zaznamenávají zvláště dynamický vývoj: v období mezi jarem 2021 a jarem 2024 se nabídka ochucených nealkoholických piv ve sledovaných obchodních řetězcích zvýšila o 23 procent. Nejrychleji rostou plechovky – nárůst o 20 procent.

Tradiční velké pivovary reagují na trend rozšiřováním portfolií. Příklady inovací v tomto segmentu zahrnují Litovel (citronový nealko), Zlatopramen (nealko s nulovým obsahem alkoholu s příchutí rybízu a brusinek) a Staropramen (nealko mixy s příchutěmi jako rybíz a limetka).

Zajímavé je, že do výroby nealkoholických piv se čím dál více pouštějí i minipivovary, kterým umožňují speciální kvasnice a rozšiřující se dostupnost malých balení technologické předpoklady pro kvalitní výrobu.

4. Pivovar Matuška: Mezinárodní triumf v prestižní soutěži

Rodinný minipivovar Pivovar Matuška z Broum dosáhl v květnu 2025 významného úspěchu: na World Beer Cup 2025 v Indianapolis vyhrál zlatou medaili v kategorii „Kellerbier/Zwickelbier" (tradiční nefiltrovaný ležák) za pivo Broumy 12°. Soutěž, kterou pořádá americká Brewers Association (BA), se řadí mezi nejprestižnější světové pivní soutěže – letos se jí zúčastnilo 8 375 přihlášek od 1 761 pivovarů z 49 zemí.

Broumy v kategorii Kellerbier porazilo 55 konkurenčních vzorků – stříbro získala americká Benchtop Brewing (Virginie) a bronz Karbach Kellerbier (Texas). Úspěch této malé české pivovárny (založené v roce 2009) zdůrazňuje, že kvalitní české pivo není výsadou velkých hráčů. Pivovar Matuška dlouhodobě kultivuje reputaci pomocí experimentálních stylů – jeho California IPA a Zlatá Raketa se řadí mezi legendy domácí pivní scény a inspirují řadu dalších tvůrců.

5. Bernard: Opakované vítězství v domácích soutěžích

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce se ve druhé polovině roku 2024 usadil na vrcholu domácích soutěží. V závěrečných měsících roku si zabezpečil titul „Brewery of the Year" (Pivovar roku) od prestižního Sdružení přátel piva (SPP). Současně zvítězil v kategoriích „Best Pale Draft Beer" (Světlé výčepní pivo) a „Best Pale Lager" (Světlý ležák).

Úspěchy Bernarda jsou konzistentní: v mezinárodních soutěžích (World Beer Awards 2024) se umístil na prvním místě v kategorii Dark Lager (Tmavý ležák). Sám generální ředitel a hlavní sládek pivovaru Josef Vávra komentoval: „Soutěž Sdružení přátel piva je jednou z nejstarších a nejprestižnějších v naší zemi. Opravdu si našich cen ceníme. Motivuje nás pokračovat v tom, vařit co nejlépe..."

6. Aktuální kulturní a společenské akce (leden 2026)

Winter Affair 2026 (24. ledna, Praha)

Winter Affair je mezinárodní degustační pivní festival konaný v prostorách komplexu Gabriel Loci na pražském Smíchově. Festival se těší pozoruhodné péči českého pivovaru Zichovec, který jej iniciuje. Na letošním ročníku se zúčastní minimálně 25 pivovarů z celé Evropy a dalších koutů světa, přičemž každý pivovar přinese 6 různých piv, celkem tedy přes 150 piv k ochutnání.

Struktura festivalu: 10 hodin neomezené degustace ve třech tříhodinových blocích, ležáková místnost s českými pivovary, speciality ze sudů, nefiltrované varianty, sour beers, barrel-aged piva a přímý kontakt se zástupci pivovarů. Mezi potvrzené zahraniční pivovary patří DOT Brew (Irsko), Basker (Litva), Birrificio Agricolo Sorio (Itálie) a Cyclic Beer Farm (Španělsko).

Noc pivovarů 2026 (24. dubna)

Druhý ročník této prestižní akce proběhne 24. dubna 2026 ve třech krajích: Středočeský, Moravskoslezský a Plzeňský. První ročník, který se odehrál v dubnu 2025 v Plzeňském kraji, zaznamenal obrovský úspěch – navštívilo jej přes 3 000 návštěvníků a zúčastnilo se ho více než 20 malých i velkých pivovarů. Přes deštivé počasí se návštěvníci podívali na komentované prohlídky, slepé degustace a poznali pivovarské řemeslo přímo od sládků.

Termín akce (24. dubna) je připomínkou historického výročí – zrušení tzv. propinačního práva z dubna 1869, které před tím výrazně omezovalo zakládání pivovarů a určovalo, kdo může vařit a prodávat pivo. Po jeho zrušení došlo k boomu pivovarství v českých zemích, který trvá dodnes.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí v těchto třech krajích. Registrace pivovarů do akce je otevřena na webu www.nocpivovaru.cz.

7. Česká piva v USA: Mlíko pour a trend českých ležáků

V posledních měsících 2024 a počátku 2025 vzrůstá zájem amerických barů a minipivovarů o tradičnější český styl čepování piva, zvláště o techniku zvanou mlíko (česky „mléko"), což je skoro celá sklenice pěny s minimálním podílem skutečného piva.

Tento trend podporuje firma LUKR z Plzně, která vyrábí speciální česko-style čepy s přesnou regulací vytváření pěny. Podle vedoucího mezinárodního prodeje Lukru Jana Havránka společnost nyní vyváží 1 000 až 2 000 čepů ročně do USA. V prvním roce vývozu to byla jen tucet jednotek; růst je tedy exponenciální.

Milovníkem a propagátorem trendu v USA je Eric Larkin, spolumajitel Cohesion Brewing Company v Denveru, který se mlíko zamiloval během líbánek v Praze. Larkin vysvětluje: „Lidé hledají způsoby, jak se odlišit... České ležáky nejsou v USA tak všeobecně známé, ale je zde prostor pro růst."

Zajímavé je, že mlíko v amerických barech možná překonává svou popularitu v České republice. Zatímco v USA si ho objednávají sběratelské a experimentální typy, řada Čechů ho popisuje pouze jako historickou kuriozitu nebo soutěž mezi číšníky, kteří se pokoušeli nalít co nejvíce pěny.

8. Udržitelnost a investice velkých pivovarů

Velké pivovary, zvláště Plzeňský Prazdroj, signalizují dlouhodobý závazek ke snižování environmentálního dopadu. V roce 2024 investoval Prazdroj 1,65 miliardy korun – z toho nejznámější je nová automatická stáčecí linka za 700 milionů korun na vratné skleněné lahve. Tímto opatřením se všechna piva a cidery určená pro český trh nyní balují ve vratných lahvích.

Dalšími ekologickými iniciativami jsou fotovoltaické elektrárny ve všech pivovarech, plně automatizovaný sklad v Plzni (nahrazení vozíků na plyn kolejovým systémem), projekty podpory udržitelnosti u pěstitelů chmele („Pro chmel") a regenerativního zemědělství („Pro ječmen").

Výsledky: emise z výroby se od roku 2019 snížily o 46 procent, spotřeba vody klesla na 2,79 litrů na 1 litr piva (globální průměr je 4–5 l/l).

9. Domácí spotřeba a strukturální změny

Přestože export českých pivovarů roste, domácí konzumace stagnuje nebo mírně klesá. Průměrná konzumace na hlavu se snížila ze 136 litrů (2022) na 128 litrů (2023). Přesto 75–80 procent celkové produkce zůstane na domácím trhu.

Strukturální změny v domácí konzumaci zahrnují několik trendů: pokles spotřeby klasických piv je nahrazován exportem a nealkoholickými variantami. V roce 2024 bylo v obchodech zakoupeno téměř 75 procent piva, což je nejvyšší podíl mimo pandemické roky. Zároveň pokračuje pokles konzumace v hospodách a restauracích (Praha dokonce zavedla zákaz nočních „beer crawlů"). Roste také podíl plechovek – nyní tvoří skoro čtvrtinu veškerého balení, což představuje nárůst o více než 10 procent oproti roku 2023.

10. Chmelařství 2025: Nadprůměrná sklizeň

Na straně surovin je optimistická zpráva: Česká sklizeň chmele v roce 2025 dosáhla přibližně 6 900 tun, což představuje nadprůměrnou úrodu. Příznivé počasí přispělo k vyšším výnosům a kvalitě s vysokým obsahem hořkých kyselin. Tato sklizeň posiluje pozici českých pivovarů a exportérů chmele a je důležitá vzhledem ke klimatickým rizikům a rostoucí globální poptávce po kvalitním žateckém chmelu.