Česká republika - zprávy z trhu

Pivovarství v České republice

Český trh s pivem a cidrem – nová analytická zpráva 2025

Globální analytická zpráva o českém trhu s pivem a cidrem (Beer & Cider Market Insights Report 2025) publikovaná 4. prosince 2025 potvrzuje několik klíčových směrů:

dlouhodobý růst nízkoalkoholických a nealkoholických produktů podporovaný trendem zdravějšího životního stylu,
přetrvávající zájem o prémiová piva navzdory nejistým ekonomickým podmínkám a růstu nákladů,
růst elektronického obchodu s pivem a cidrem díky pohodlnosti nákupu a šíři nabízeného portfolia,
detailní rozbor segmentace trhu (superprémiový, prémiový, běžný, diskontní segment), dynamiky značkových produktů oproti privátním značkám a zvláště řemeslného segmentu.
Zpráva se dále věnuje projekcím objemového a hodnotového růstu jednotlivých kategorií, analýze úspěšných a neúspěšných pivních stylů a značek a příležitostem v nízkoalkoholickém a řemeslném segmentu.

Sklizeň chmele 2025 – nadprůměrná česká úroda

Podle předběžných odhadů České asociace pěstitelů chmele dosáhla produkce chmele v České republice v roce 2025 přibližně 6 900 tun, což představuje mírně nadprůměrnou sklizeň. Příznivé počasí přispělo k vyšším výnosům a kvalitě s vysokým obsahem hořkých kyselin.

Chmel byl pěstován na přibližně 4 800 hektarech. Žatecká oblast zůstává největší s 3 690 hektary, následuje Úštěk s 500 hektary a Tršice s 622 hektary.

Tato data jsou zásadní pro plánování velkých pivovarů i minipivovarů (ceny, kontrakty, plánování exportních ležáků i moderních chmelených stylů).

Udržitelnost a emise: Plzeňský Prazdroj snižuje environmentální stopu výroby

Plzeňský Prazdroj zveřejnil v listopadu data o výrazném snížení emisí ve výrobě za posledních pět let:

• od roku 2019 snížil pivovar emise z výroby o 46 %,
• podíl emisí z výroby na celkovém hodnotovém řetězci klesl z 19 % (2019) na 13 % (2024),
• spotřeba vody ve výrobě klesla na 2,79 litru vody na 1 litr piva (2012: 3,6 l; světový průměr 4–5 l/l).

Klíčové kroky zahrnují:

• investice do fotovoltaických elektráren ve všech pivovarech,
• plně automatizovaný sklad v Plzni (náhrada vysokozdvižných vozíků na plyn kolejovým systémem),
• nová automatická stáčecí linka za přibližně 700 milionů korun – veškerá piva a cidery pro český trh jsou nyní ve vratných skleněných lahvích,
• projekty „Chytrej výčep" (úspory vody a energií v hospodách), „Pro chmel" (efektivnější hospodaření s vodou u pěstitelů chmele) a „Pro ječmen" (regenerativní zemědělství a stabilizace výnosů sladovnického ječmene).

Tato zpráva potvrzuje, že české velké pivovary integrují udržitelnost do výroby a dodavatelského řetězce.

Budějovický Budvar – velká investice do areálu a návštěvnického zázemí

Národní pivovar Budějovický Budvar oznámil v závěru září projekt „Pivovar otevřený a zelený" s významným dopadem na budoucnost areálu a pivovarskou turistiku:

investice přesahující 800 milionů korun do rozvoje areálu v Českých Budějovicích,
do roku 2030 vznikne nové návštěvnické centrum a parkovací dům pro přibližně 300 vozidel,
součástí konceptu je pivovarská zahrada a výrazné ozelenění areálu,
návštěvnost by se měla zvýšit až na 200 tisíc lidí ročně (dosud přibližně 60 tisíc), další tisíce budou využívat volně přístupnou zahradu.

Architektonické řešení:

vítězem soutěže je tým MUOTO sarl + PEER COLLECTIVE (Paříž – Brno),
návrh zahrnuje rekonstrukci historické sladovny, úpravy fasád varny, krajinářské řešení a napojení na městské cyklostezky,
současný prosklený modrý vstup bude nahrazen novou budovou s návštěvnickým centrem, restaurací a parkovacím domem.

Ekonomické výsledky Budvaru (za poslední uzavřený rok):

čistý zisk 361 milionů korun (meziroční růst o 22–23 %),
tržby z prodeje výrobků a služeb 3,67 miliardy korun (+8,6 %),
rekordní výstav 1,928 milionu hektolitrů piva (+3,36 %).
Poznámka: Zprávy jsou z 25.–26. září 2025, tedy přibližně 2,5 měsíce staré. Přestože přesahují tříměsíční období, jsou důležité pro kontext aktuálního rozvoje pivovarnictví.

Výzkum a degustační soutěže – Česká pivní vize 2025

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) pořádá třetí ročník soutěže „Česká pivní vize 2025":

• soutěž podporuje inovativní piva, technologické přístupy a komunikaci s odbornou veřejností,
• speciální kategorie probíhá ve třech kolech pro větší flexibilitu při přihlašování sezónních piv,
• navazuje na dlouhodobou roli VÚPS jako centra výzkumu českého pivovarství (výzkum surovin, technologie, senzorická analýza, vzdělávání).

Soutěž funguje jako platforma pro sběr dat o senzorické kvalitě a trendech (pivní styly, chuťové profily, inovativní produkty).

Chmel jako vývozní artikl a nástroj ekonomické diplomacie

Z pohledu posledního roku je patrné, že české pivovarství a především dodavatelský řetězec (chmel, slad, technologie) jsou výraznou součástí ekonomické diplomacie České republiky:

Příjezdová mise v oboru pivovarství (květen 2025):

účast dvacetičlenné skupiny sládků a majitelů minipivovarů z Austrálie, Kanady a USA (11.–16. května 2025),
program v Žatci (chmel – TOP HOP, Bohemia Hop, Arix), ve Ferdinandu (slad), v Prazdroji, Budvaru, Bernardu, školním minipivovaru Jeník a dalších,
cílem bylo představit české know-how v pěstování chmele, výrobě sladu a technologiích pro minipivovary.

TOP HOP a další diplomatické aktivity (2024–2025):

obchodní mise do Arménie, Turecka, Srbska, Keni a Austrálie, návštěvy delegací z Vietnamu, Brazílie, Japonska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a dalších zemí,
důraz na adaptaci na klimatickou změnu a rozvoj nových odrůd chmele a technologií,
akvizice nové farmy LUPOFYT (rozšíření ploch a kapacit).
Tyto aktivity dokládají, že české pivovarství je exportně orientované nejen prostřednictvím piva, ale i surovin a technologií.

Akce, festivaly a veřejné vnímání piva (kontext 2025)

Do celkového obrazu českého pivovarství v roce 2025 patří rozvinutá festivalová a zážitková dimenze – přestože nejde o čistě obchodní zprávy, dokládají zájem veřejnosti a pozici piva v gastronomii a turismu:

Festival minipivovarů „Slunce ve skle" v Plzni (září 2025):

účast 54 minipivovarů (18.–20. září 2025),
široké portfolio od výčepních piv a klasických ležáků po styly Ale, IPA, stouty a speciály,
důraz na školy čepování a edukaci spotřebitelů.

Festival minipivovarů na Pražském hradě 2025:

účast přibližně 50 českých a moravských minipivovarů a několika zahraničních,
propagace řady menších a regionálních pivovarů (Zichovec, Hostomice, Lobeč a další).

Celoroční přehled velkých pivních slavností 2025 v České republice:

festivaly typu Pivo na Náplavce, Festival minipivovarů na Pražském hradě, Zichovec Beer Fest, Mezinárodní pivní festival v Litoměřicích,
regionální akce kolem pivovarů (Clock Days, Lopni Beczku a další).

Doplnění – souhrn aktuálních strukturálních dat (květen 2025, pro kontext)

Nejnovější oficiální kompletní čísla za rok 2024:

• celková produkce českých pivovarů v roce 2024: 20,9 milionu hektolitrů (+4,2 % meziročně),
• výrazný růst nealkoholického piva a ochucených nealkoholických variant – přes 1,6 milionu hektolitrů (+13,7 % meziročně),
• nealkoholické pivo tvoří téměř 10 % domácího prodeje pivovarů,
• pokračující pokles spotřeby alkoholického piva na hlavu – v roce 2024 průměrně 126 litrů na osobu,
• exporty vzrostly na 5,9 milionu hektolitrů (+15 %) s dominantní rolí Evropské unie (zejména Německo a Slovensko),
• pokračující přesun konzumace z hospod do maloobchodu – maloobchodní prodej představuje přibližně 71 % prodejů,
• rostoucí podíl plechovek (23–25 % obalů, sklo stále vede s 39 %),
• preference ležáků 11–12° (přibližně 58 % trhu) na úkor slabších piv 7–10°.

Celkový souhrn aktuálních trendů

Poptávka a struktura trhu:

Roste význam nízkoalkoholického a nealkoholického piva při současném udržení či růstu segmentu prémiových piv. Spotřebitelé (zejména movitější) jsou ochotni připlatit za kvalitu i v prostředí vyšších cen surovin a energií. Pokračuje mírný pokles objemu alkoholického piva na hlavu, zatímco exporty a nealkoholický segment českým pivovarům kompenzují domácí pokles.

Suroviny a chmel:

Sklizeň chmele 2025 je mírně nadprůměrná (přibližně 6 900 tun), což posiluje pozici českých pivovarů i exportérů chmele. To je významné vzhledem ke klimatickým rizikům a rostoucí globální poptávce po kvalitním žateckém chmelu. Chmel a slad jsou současně nástrojem ekonomické diplomacie – příjezdové mise a zahraniční cesty posilují exportní vazby (Austrálie, Kanada, USA, Asie a další).

Udržitelnost a náklady:

Velké pivovary – zejména Plzeňský Prazdroj – snižují emise a spotřebu vody, přecházejí na obnovitelné zdroje a zvyšují cirkularitu obalů (vratné lahve, moderní sklady, úspory ve výčepech). Tyto investice reagují na regulatorní tlak i očekávání zákazníků (environmentální odpovědnost) a současně snižují provozní náklady v dlouhém období.

Investice a pivovarská turistika:

Budějovický Budvar plánuje zásadní proměnu areálu za více než 800 milionů korun – nové návštěvnické centrum, zahrada, parkovací dům, rekonstrukce historických objektů. Cílem je otevřít pivovar městu, navýšit turistickou návštěvnost a propojit výrobu se zážitkovou turistikou. Tyto projekty potvrzují, že pivovarství není pouze výroba piva, ale důležitá součást regionálního rozvoje, cestovního ruchu a městského plánování.

Výzkum a kvalita:

VÚPS dále rozvíjí soutěž Česká pivní vize, která slouží jako platforma pro senzorická data a inovace receptur. To pomáhá velkým pivovarům i řemeslné scéně udržovat vysokou kvalitu a reagovat na preference spotřebitelů.

Minipivovary a veřejné vnímání:

Festivaly minipivovarů (Slunce ve skle, Pražský hrad, celorepublikové slavnosti) ukazují, že minipivovary a řemeslná piva zůstávají důležitým a aktivním segmentem – nabízejí diverzitu stylů, edukaci v čepování a budují komunitu kolem piva.

Hlavní závěr:

České pivovarství na přelomu roku 2025 kombinuje dlouhodobě silnou výrobní a exportní základnu s adaptací na nové spotřebitelské preference (nealkoholická piva, prémiový segment), environmentální požadavky (emise, voda, obaly) a významné investice do surovinové základny a návštěvnické infrastruktury. Pro datovou a tržní analýzu se vyplatí detailně sledovat rozvoj nízkoalkoholického segmentu, exportní toky (pivo versus chmel), nákladové úspory z udržitelných projektů velkých pivovarů a samostatně i dynamiku řemeslného segmentu, který formuje vnímání českého piva u odborné i laické veřejnosti.