1. Makrotrend: stabilní objem, restrukturalizace trhu

1.1 Objem výroby a strukturální stagnace

Eurostat zveřejnil aktuální data za rok 2024: členské státy EU vyrobily přibližně 32,7 miliardy litrů alkoholického piva a zhruba 2 miliardy litrů piva s nízkým nebo nulovým obsahem alkoholu (pod 0,5 % obj.), celkem tedy 34,7 miliardy litrů. Meziročně vzrostla produkce alkoholického piva o 0,6 %, zatímco u nealkoholického segmentu šlo o dvouciferný nárůst 11,1 %. Analytická platforma Caliterpenes upozorňuje na delší vývojový trend: celková produkce piva v EU poklesla z přibližně 367 milionů hektolitrů v roce 2019 na asi 345 milionů hektolitrů v roce 2024, tedy pod předpandemickou úroveň. Aktuální mírné oživení výroby tak nepředstavuje návrat k předcovidovému růstu, ale spíše stabilizaci při pokračující restrukturalizaci portfolia.

1.2 Změny ve spotřebě a chování zákazníků

Média napříč Evropou zaznamenávají, že pohostinský sektor čelí "střízlivější realitě", v níž mladší spotřebitelé více moderují konzumaci alkoholu, volí zdravější alternativy nebo zcela abstinují, což snižuje návštěvnost podniků a prodeje čepovaného piva. Analytici interpretují tyto trendy jako vstup evropského pivního trhu do fáze "strukturální stability", v níž nárůst hodnoty táhne spíše premiumizace, nealkoholické produkty a chuťové inovace než růst vypitého objemu na hlavu.

1.3 Německo: historický propad prodejů

Spolkový statistický úřad (Destatis) zveřejnil v únoru 2026 data potvrzující nejstrmější roční pokles prodejů piva od roku 1993: pivovary a sklady piva prodaly v roce 2025 přibližně 7,8 miliardy litrů, meziročně o 6,0 % méně. Poprvé od zahájení statistiky klesly prodeje pod hranici 8 miliard litrů. Domácí prodeje klesly o 5,8 % na 6,4 miliardy litrů, export pak o 7,0 %. Svaz německých pivovarů (Deutscher Brauer-Bund) spojuje propad se slabou spotřebitelskou náladou a zdůrazňuje přetrvávající tlak na energetické a mzdové náklady. Jedinou světlou výjimkou zůstává nealkoholické pivo: podle dat DBB a NielsenIQ překročila nealkoholická piva a pivní míchané nápoje poprvé v roce 2025 hranici 10 % maloobchodního obratu v Německu.

2. Nezávislé a řemeslné pivovary

2.1 Zpráva Independent Brewers of Europe

Organizace Independent Brewers of Europe (IBE), aliance národních asociací zastupující nezávislé pivovary ve 12 evropských zemích, zveřejnila v březnu 2026 svou první souhrnnou zprávu. Analýza pokrývá více než 3 000 pivovarů a mapuje situaci sektoru, v němž 60 % nezávislých pivovarů hlásí roční obrat nižší než 500 000 eur. Hlavní zjištění:

• Energetické ceny označuje za svůj největší problém polovina dotázaných pivovarů.
• Přibližně polovina pivovarů očekává pro rok 2026 stagnaci nebo pokles tržeb.
• Přibližně 43 % nezávislých pivovarů již kromě piva vyrábí i jiné nápoje, nejčastěji limonády a soft drinks.
• Více než třetina (37 %) pivovarů plánuje v roce 2026 investovat prioritně do kvality piva; 35 % hodlá pořídit nové varní zařízení.

IBE přitom zdůrazňuje, že sektor navzdory obtížím projevuje odhodlání: "Nezávislé pivovary představují autentickou a hluboce zakořeněnou pivní kulturu, kterou je třeba bránit," uvedl Barry Watts, předseda IBE a vedoucí odboru politiky SIBA.

2.2 Uzavírání pivovarů ve Spojeném království

Ve Spojeném království vykazují data SIBA (Society of Independent Brewers and Associates) znepokojivý vývoj: počet aktivních pivovarů klesl ze 1 715 na začátku roku 2025 na 1 578 k lednu 2026, tedy o 137 provozů. To odpovídá průměru téměř tří uzavřených pivovarů každý týden a představuje nárůst uzavírání o 37 % oproti roku 2024. SIBA označuje situaci za potenciální "krizi přežití" a jako hlavní příčiny uvádí daňovou zátěž, konsolidaci trhu a omezený přístup nezávislých pivovarů k prodeji do místních hospod.

2.3 Tlak energetických nákladů

Zpráva IBE přichází v kontextu opakovaně volatilních velkoobchodních cen energií v Evropě. Vyšší ceny plynu a elektřiny se promítají do provozních nákladů energeticky náročných pivovarských provozů, včetně varny, chlazení a logistiky. Sektor reaguje zvýšeným zájmem o investice do obnovitelných zdrojů energie a opatření ke snižování spotřeby.

3. Poptávka po nealkoholickém a nízkoalkoholickém pivu

Nealkoholický segment zůstává nejdynamičtěji rostoucí kategorií evropského pivního trhu: za rok 2024 se produkce těchto piv v EU zvýšila o 11,1 %, zatímco celkový objem alkoholického piva rostl jen okrajově. Data Brewers of Europe naznačují, že od roku 2019 vzrostla produkce nealkoholického piva v EU celkově o přibližně 25 %. Ve Španělsku, které je dle dostupných dat předním evropským konzumentem nealkoholického piva, tvoří tato kategorie přibližně 14 % veškeré spotřeby piva v zemi.

Evropský pivní trh přitom nepřechází pouze k "méně alkoholu", ale do širší fáze senzorických experimentů, v níž hrají roli aromatické profily, hořkost, textury a inovativní složení. Tento trend potvrzuje i soutěž European Beer Star 2026, která zavádí pět nových kategorií pro nealkoholická piva.

4. Dopady klimatické změny na evropské pivovarství

4.1 Hrozby pro suroviny

Vědecké studie upozorňují, že sušší a teplejší klima povede k nižším výnosům ječmene a chmele a ke změně jejich kvalitativních parametrů, přičemž nejvíce jsou ohroženy jižní evropské oblasti, jako Slovinsko, Španělsko či Portugalsko. Pokračující oteplování může způsobit výrazné zdražení klíčových surovin, které by se promítlo do cen piva zejména v zemích s vysokou spotřebou a závislostí na dovozu ječmene.

4.2 Adaptace a inovace

Klimatické scénáře nutí pivovary zvažovat přizpůsobení receptur a dodavatelských řetězců: od hledání odolnějších odrůd ječmene a chmele až po testování nových surovin a optimalizaci spotřeby vody a energie. Posiluje se také argument pro investice do obnovitelných zdrojů energie a cirkulární ekonomiky v pivovarech, v souladu s širším tlakem na dekarbonizaci potravinářského průmyslu v EU.

5. Pivní kultura, soutěže a festivaly

5.1 European Beer Star 2026

Dne 1. dubna 2026 byla otevřena registrace do prestižní soutěže European Beer Star 2026, organizované sdružením Private Brauereien Bayern od roku 2004. Nový ročník přináší několik změn: vedle rozšíření kategorií pro nealkoholická piva (celkem pět nově definovaných stylových podkategorií) přibývá také speciální kategorie Innovation Challenge určená pro experimentální, dosud neuvedené nápoje. Celkem bude nezávislá odborná porota čítající přibližně 150 hodnotitelů z celého světa hodnotit 10. a 11. září v Norimberku piva v 75 kategoriích. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 11. listopadu 2026 na veletrhu BrauBeviale. Soutěž tak potvrzuje svou roli jako barometr stylové diverzity a kvality napříč světovým trhem.

5.2 Bier Basel a craft scéna

Cestovatelský portál Travel Begins at 40 a švýcarské turistické zdroje popsaly 7. ročník festivalu Bier Basel (Basler Craft Bier Messe), který se konal 27. a 28. března 2026 v basilejské Markthalle. Akce je koncipována jako degustačně orientovaný veletrh s účastí malých a středních pivovarů, doprovodných seminářů a řízených degustací, mimo jiné zaměřených právě na nealkoholická piva. I přes ekonomické tlaky tak craft scéna zůstává kulturně velmi aktivní.

6. Shrnutí

Evropské pivovarství vstupuje do roku 2026 v situaci, kdy celkový objem výroby stagnuje nebo mírně klesá, avšak uvnitř trhu probíhá jasné přeskupení ve prospěch nealkoholických a prémiových piv. Tradiční trhy jako Německo nebo Spojené království zaznamenávají poklesy prodejů a uzavírání menších pivovarů, přičemž v Německu jde o historicky nejhorší výsledek od roku 1993. Zároveň roste důraz na kvalitu, senzorickou diverzitu, lokální identitu a nealkoholické varianty – a to jak u velkých, tak u nezávislých producentů.

Nezávislí pivovarníci z Evropy hlásí v nové zprávě IBE jako největší problémy energetické ceny a omezenou poptávku, přesto ve velkém diverzifikují do nealkoholických nápojů a rozšiřují portfolia pivních stylů. Klimatická změna zvyšuje tlak na surovinovou základnu v jižní a západní Evropě, což může v delším horizontu dále prodražovat výrobu.

Pivní kultura jako taková však zůstává velmi živá: soutěže jako European Beer Star a craft festivaly v Basileji i dalších evropských městech ukazují, že Evropa nadále funguje jako laboratoř chuťových inovací a stylové rozmanitosti, i když celkové objemy stagnují.